Co se můžeme dozvědět od státních orgánů?
Je běžné, že stát má zajišťovat služby svým občanům. Vedle zajišťování určitých služeb musí však být schopen občanům poskytovat i informace, a to zejména o své činnosti. V našem právním řádu pak existuje obecná zákonná úprava v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Některé specifické informace, např. z oblasti životního prostředí mohou být poskytovány v režimu jiného zákona, ale obecně platí, že zákon o svobodném přístupu k informacím má všeobecný dopad. Kdo tedy může být žadatelem? Kdo a jaké informace Vám musí poskytnout? V jaké lhůtě tyto informace musí poskytnout a jaké máte možnosti pokud Vám tyto informace neposkytne?
V otázce povinných subjektů je zdánlivě jasno. Zákon je vymezuje jako státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, přičemž takové subjekty poskytují informace vztahující se k jejich působnosti. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Zde už si tak jisti vymezením nejsme. Judikatura např. řešila otázku, zda i státní podnik je takovýmto povinným subjektem a postavila se k této otázce vyhýbavě, konstatováním, že to je možné, ale ne bezpodmínečně nutné.
Na druhé straně je poměrně jasně vymezena otázka oprávněných subjektů, tedy osob, které mohou v režimu uvedeného zákona informace požadovat. Jsou jimi všechny fyzické i právnické osoby, přičemž omezení je možné např. v některých zvláštních zákonech (např. v zákoně o obcích).
Nejsložitější otázkou je, co vše musí „úřady" zveřejňovat. Zákon nejprve vymezuje pozitivní výčet, takže každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:
a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,
b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,
c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,
d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,
e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,
f) sazebník úhrad za poskytování informací,
g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací,
h) adresu elektronické podatelny,
případně i některé další informace v zákoně uvedené, již ne tak pro běžného občana důležité, a dále ve svých úředních hodinách zpřístupnit, tak aby z nich mohly být pořizovány kopie, výpisy či opisy
i) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,
j) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv.
Zákon se však nevztahuje na poskytování celé řady informací, například informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, dále se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací, informací, které jsou předmětem obchodního tajemství (což je z důvodu veřejné kontroly do určité míry omezeno např. u veřejných zakázek), či k ochraně důvěrných majetkových poměrů. Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Povinný subjekt může dále omezit poskytnutí informace, pokud:
a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, nebo
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím.
V případě, že existuje důvod k omezení práva na informace, poskytne povinný subjekt požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon.
Toto je pouze základní přehled, do kterého zasahuje množství pro běžného občana již ne tak zásadních výjimek. V příští části se zaměříme na postup při získávání informací od povinných subjektů.
2024 ©