V předcházejícím článku jsme naznačili, že i rozhodnutí na nepeněžité plnění mohou být vykonána. Po několika obecných poznámkách jsme stručně popsali možnosti výkonu rozhodnutí vyklizením. Dnes se podíváme na zbývající způsoby výkonu rozhodnutí na nepeněžité plnění.
Odebrání věci Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, postará se soud o výkon rozhodnutí tím, že dá odebrat věc se vším, co k ní patří, povinnému a odevzdá ji oprávněnému. Jestliže je k užívání odebírané věci třeba listiny (obvykle u automobilu – k řádnému užívání jsou nutné doklady od vozu), odebere se i tato listina povinnému a odevzdá se oprávněnému spolu s věcí, která byla povinnému odebrána. Nařízení výkonu rozhodnutí doručí povinnému vykonavatel při odebrání věci. Soud vyrozumí oprávněného o době výkonu předem. Odebrání věci nebude provedeno, nebude-li mu přítomen oprávněný nebo jeho zástupce. Pokud to bude potřebné (zejména pokud o to někdo požádá), vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí (a případně s tím související povaha odebírané věci), je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného (kterými obvykle mohou být sídlo čí místo podnikání), jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému. Nebude tak porušen zákon, pokud si za tím účelem zjedná do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě si nechá uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít (samozřejmě pokud možno bez způsobené škody). Má-li věc, kterou je třeba povinnému odebrat, u sebe někdo jiný, vyzve jej soud, aby ji oprávněnému vydal. Nebude-li věc vydána dobrovolně, použije se na návrh oprávněného přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky. Může se stát, že odebrání věci nebude možné nebo bude možné jen s nepřiměřenou námahou. Nepodaří-li se tedy odebrat věc určenou v nařízení výkonu rozhodnutí a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit jinak, vyzve soud oprávněného, aby si ji opatřil na náklad a nebezpečí povinného. Povinnému může soud také uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem.
Rozdělení společné věci
Problematické se může zdát, pokud výkon rozhodnutí směřuje proti věci, která je ve spoluvlastnictví dvou či více osob. Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitostí, jak jsme popisovali v předchozích článcích. Pokud však byla věc ve spoluvlastnictví více osob, musí pak následovat jiné rozdělení výtěžku. Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se pak stanoví očekávatelným způsobem - podle výše jejich podílů na společné věci. Nepodaří-li se však společnou movitou věc nebo nemovitost vůbec prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí. Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost rozdělena jinak než prodejem, určí soud při nařízení výkonu rozhodnutí, jak výkon bude proveden, tedy zjednodušeně řečeno případ od případu. Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení výkonu rozhodnutí vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce. Dělit se mohou i stavby nebo pozemky. Jestliže je to tedy třeba, zejména je-li nutno přesně stanovit, popřípadě vytyčit hranice pozemků, přibere soud k rozdělení znalce.
Provedení prací a výkonů Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo jiný než povinný, povolí soud oprávněnému, aby si dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo si ji provedl sám, a to na náklad povinného. Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde (ovšem právě jen k tomu a k ničemu víc). Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek (opět popsáno v předešlých článcích). Uspokojením určitých povinností se může povinný dlouhodobě vyhýbat. Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Takto uložené pokuty připadají státu. Zaplacením pokut se povinný ovšem nezprošťuje odpovědnosti za škodu, kterou takto může způsobit. Pak je možné ho žalovat na náhradu škody podle obecných ustanovení občanského práva. Splnění povinnosti však může vzbudit více otázek než pouze uspokojení oprávněného. Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný např. následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých úkonů při výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu. Povinnému může soud opět uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému předem. Pamatujte, že k soudnímu výkonu rozhodnutí potřebujete nové rozhodnutí o výkonu rozhodnutí, že Vám tedy nestačí pouze ono původní rozhodnutí, které chcete vykonat.